Výživa

Výživa miminka v prvním roce

Výživa má v prvním roce života zvlášť důležitou úlohu v růstu a vývoji dítěte. Základem jídelníčku je mléko, k němuž postupně přibývají další potraviny podle věku, prospívání a individuálních potřeb miminka. Dobře sestavená strava zahrnuje mléčné dávky, příkrmy a podle potřeby také doplňování některých vitaminů a minerálních látek.

Výživa miminka v prvním roce
Obsah článku

Deset základních pravidel pro zavádění příkrmů

Přechod od samotného mléka k pestřejším jídlům vyžaduje pozvolný postup a pozorné sledování reakcí dítěte. Záleží na výběru potravin, způsobu přípravy, množství i době, kdy se nová potravina zařadí.

  1. Začátek příkrmů přizpůsobte prospívání dítěte. Nové potraviny se zavádějí mezi pátým a šestým měsícem života. Pokud se po pátém měsíci zpomaluje přibývání na váze, začíná se dříve; u miminek, která dobře prospívají, lze počkat do ukončeného šestého měsíce.
  2. Jídelníček rozšiřujte postupně. Každý týden se zařazuje jedna až dvě nové potraviny, aby si dítě pozvolna zvykalo na různé druhy jídla.
  3. Nové potraviny nabízejte jednotlivě. Začněte malým množstvím, vhodně naředěným a upraveným, abyste mohli sledovat, jak dítě každou novou potravinu snáší.
  4. Při sklonu k alergiím postupujte obzvlášť opatrně. U miminek, která již některé potraviny špatně snášela, i u dětí rodičů s potravinovou alergií je třeba nová jídla zavádět ještě pomaleji. Přednost mají potraviny s nižším alergenním potenciálem.
  5. Podle potřeby použijte mléko, které dítě již pije. Pokud ho z mléčných dávek nepřijímá dostatek, lze stejné mléko přidávat do ovocných, zeleninových nebo obilných kaší.
  6. Vyhněte se zbytečným přísadám. Do kojeneckých jídel se nepřidává sůl ani jiné koření a vhodné je vyvarovat se také zvýšeného množství cukru.
  7. Vybírejte kvalitní suroviny a hotová jídla správně uchovávejte. Přednost mají čerstvé a zralé potraviny, mražené se používají jen výjimečně. Čerstvě připravené jídlo lze uložit do lednice, ale je třeba ho spotřebovat během následujících 24–48 hodin.
  8. Konzistenci přizpůsobte věku. Na začátku podávání příkrmů, během prvních šesti měsíců života, se jídlo mixuje; později ho lze nabídnout jemně rozmělněné.
  9. Postupně zařazujte vhodné pomůcky ke krmení. Dítěti staršímu šesti měsíců lze tekutou stravu nabídnout z hrnečku a kaši na lžičce.
  10. Pěstujte návyk pít vodu. Slazené šťávy by se neměly podávat často, zejména při uspávání. Neslazenou šťávu lze nabídnout k jídlu, zatímco se dítě postupně učí zahánět žízeň vodou.

Základní složky kojenecké výživy

Stravu zdravého miminka v prvním roce lze rozdělit do tří základních oblastí: mléčná výživa, příkrmy neboli smíšená strava a doplňování vitaminů a minerálních látek.

Mléčná výživa může mít tři podoby: výlučné kojení, kombinaci mateřského a kojeneckého mléka nebo podávání průmyslově vyráběné kojenecké mléčné výživy. Volba závisí na možnosti kojit, množství mateřského mléka, prospívání dítěte a dalších okolnostech souvisejících s jeho zdravím a výživovými potřebami.

Mateřské mléko a význam kojení

Kojenec je dítě od narození do prvních narozenin. Samotné označení souvisí s kojením, které po dlouhá období lidských dějin představovalo základní způsob výživy miminek.

Během prvních pěti až šesti měsíců má mateřské mléko oproti jiným způsobům výživy výrazné přednosti. Jeho složení odpovídá potřebám dítěte a dodává živiny nezbytné pro normální růst a vývoj.

Složení a ochranné vlastnosti mateřského mléka

Největší část mateřského mléka tvoří voda, přibližně 87,5 gramu na 100 mililitrů. Zdravé miminko, které dostává dostatek mateřského mléka, proto zpravidla nepotřebuje další tekutiny. Mateřské mléko obsahuje sacharidy, lehce stravitelné bílkoviny a tuky, dále vitaminy, minerální látky, enzymy a imunologicky aktivní složky. Jejich vzájemný poměr je přizpůsoben potřebám kojence.

Zvláštní význam mají imunologicky aktivní složky, které pomáhají chránit před různými infekcemi, zejména střevními, ale i dalšími infekčními onemocněními. Kojení se také spojuje s nižší pravděpodobností rozvoje některých alergických stavů.

Zkoumán byl také vliv kojení na rozumový vývoj a zrak. Některé studie vyslovily předpoklad lepších rozumových schopností a vyšší zrakové ostrosti u kojených dětí ve srovnání s dětmi krmenými mléčnou výživou bez přidaných polynenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem, označovaných jako LCP. Tyto nálezy představují výzkumné hypotézy o možných rozdílech, nikoli záruku konkrétního vývojového výsledku.

Emocionální stránka kojení

Kojení není jen způsob, jak dítěti dodat potravu. Přináší také blízký kontakt matky a dítěte, při němž miminko vnímá ochranu, péči a lásku. Tělesná blízkost, dotek a vzájemná komunikace poskytují průběžné sociální podněty. Význam kojení tak přesahuje samotnou výživu.

Kojení může rodině také ušetřit peníze. Odhaduje se, že výživa průmyslově vyráběným kojeneckým mlékem stojí přibližně třikrát více než zajištění vhodné stravy kojící matce.

Kdy začít s kojením?

S kojením je žádoucí začít co nejdříve po narození. V prvních dnech je časté přikládání obzvlášť důležité, protože stimuluje mléčné žlázy a podporuje tvorbu většího množství mléka. V tomto počátečním období se v těle matky postupně rozbíhá laktace, tedy tvorba a vylučování mléka.

Jak se mateřské mléko po porodu mění?

Mateřské mléko nemá po celou dobu kojení stejné složení. Jeho vlastnosti se mění s jednotlivými fázemi laktace a liší se i během jednoho kojení. Rozlišují se tři základní podoby: kolostrum neboli mlezivo, přechodné mléko a zralé mateřské mléko.

Kolostrum: první mateřské mléko

V posledních dnech těhotenství a první dva až tři dny po porodu se v prsech tvoří kolostrum. Toto první mléko je mimořádně bohaté na biologicky aktivní složky. Od zralého mléka se liší vzhledem, chemickým složením i ochrannými vlastnostmi. Charakteristické nažloutlé zbarvení mu dodává vyšší obsah vitaminu A a karotenu. Oproti zralému mléku obsahuje více bílkovin a solí, ale méně tuků a sacharidů.

Zvlášť vysoký je obsah sekrečního imunoglobulinu A a protilátek proti různým původcům nemocí. Jeho hlavní úlohou je ochrana novorozence. Vyšší obsah solí podporuje také vyprazdňování střev a odchod mekonia neboli smolky, první novorozenecké stolice.

Přechodné mléko

Přechodné mléko se tvoří přibližně od čtvrtého do čtrnáctého dne po porodu. Zachovává si ještě některé vlastnosti kolostra, ale složením se postupně přibližuje zralému mateřskému mléku. V tomto období klesá koncentrace bílkovin a imunoglobulinů, zatímco roste podíl tuků, mléčného cukru neboli laktózy a vitaminů rozpustných ve vodě i celková energetická hodnota.

Zralé mateřské mléko

Zralé mléko se začíná tvořit ve třetím nebo čtvrtém týdnu po porodu. Jeho množství a složení umožňují pokrýt výživové potřeby miminka během první poloviny prvního roku života.

Složení se však mění i v průběhu samotného kojení. Zpočátku bývá mléko vodnatější a obsahuje méně tuku. S délkou kojení obsah tuku stoupá, takže mléko na jeho konci má vyšší energetickou hustotu. Předpokládá se, že toto mléko přispívá k nasycení a k tomu, že dítě kojení samo ukončí. Proto se zdůrazňuje dostatečně dlouhé krmení, které dítěti umožní naplnit jeho energetické potřeby.

Vodnatý vzhled neznamená slabé mléko

Zralé mateřské mléko často vypadá řidší a průsvitnější než kolostrum. To někdy vede k mylné představě, že není dostatečně výživné. Matka pak může zbytečně začít podávat jiný druh mléka z lahve, čímž se kojení může postupně omezovat.

Energetická hodnota zralého mateřského a kravského mléka je přibližně stejná: asi 68 kilokalorií na 100 mililitrů, tedy 285 kilojoulů na 100 mililitrů. Rozdíly mezi nimi nespočívají pouze v energetické hodnotě, ale také ve složení a přizpůsobení potřebám miminka.

Nepodložená tvrzení, že má matka málo mléka nebo že je její mléko slabé, mohou vést ke zbytečnému dokrmování kojeneckým mlékem, zvlášť v citlivém období rozbíhající se laktace, a nakonec i k postupnému ukončení kojení.

Kombinace mateřského a kojeneckého mléka

Kombinovaná neboli smíšená mléčná výživa znamená, že dítě vedle kojení dostává také průmyslově vyráběné kojenecké mléko. Použitá výživa musí odpovídat věku a tělesné hmotnosti dítěte.

Před zavedením tohoto způsobu krmení se doporučuje poradit se s pediatrem. Potřeba dalšího mléka se posuzuje podle hmotnostních přírůstků. Mezi postupy, které lze využít, patří i vážení dítěte před kojením a po něm. Na základě těchto údajů se hodnotí, zda je kombinovaná výživa skutečně potřeba.

Výživa kojeneckým mlékem

Pokud matka nemůže nebo nechce kojit, může dítě dostávat průmyslově vyráběnou kojeneckou mléčnou výživu. Tyto výrobky obvykle vycházejí z kravského mléka, ale jejich složení se upravuje podle výživových potřeb kojence. Množství a poměry bílkovin, tuků, sacharidů, vitaminů a minerálních látek se od běžného kravského mléka liší, aby lépe odpovídaly ranému věku.

Počáteční a pokračovací kojenecká mléka

Rozlišují se počáteční a pokračovací mléčné přípravky. Počáteční kojenecká mléka jsou určena pro první čtyři až pět měsíců, lze je však používat i po celý první rok.

Pokračovací mléka jsou určena pro pozdější období, po ukončeném čtvrtém měsíci. Ve srovnání s počátečními mléky obsahují vyšší koncentrace bílkovin a tuků. Kromě laktózy mohou obsahovat i další sacharidy, například maltodextrin a škrob, a přidané vitaminy a minerální látky. Díky tomuto složení mohou být o něco hustší a předpokládá se, že některé děti více zasytí.

Proč běžné kravské mléko není vhodnou náhradou?

Kravské mléko, ať čerstvé, pasterované, nebo sušené, se nepovažuje za vhodný základ stravy dítěte mladšího jednoho roku. Přestože může pokrýt určité energetické potřeby, složením se od mateřského mléka podstatně liší. Obsahuje více bílkovin a minerálních látek, což znamená další zátěž pro dosud nezralé ledviny kojence.

Zároveň má nižší podíl nenasycených mastných kyselin, mezi nimi kyseliny olejové, linolové a linolenové, které jsou důležité pro normální růst a vývoj. Kravské mléko obsahuje také méně vitaminu C, vitaminu E a jódu a nedostatek železa, které se z něj navíc v trávicím traktu hůře vstřebává.

Neštěpené bílkoviny kravského mléka mohou u vnímavých kojenců také zvyšovat riziko alergie na tyto bílkoviny.

Příkrmy: cesta k pestřejšímu jídelníčku

Příkrmy jsou potraviny, které dítě dostává vedle mléka a které nepatří k jeho základní mléčné výživě. Nové potraviny se nezavádějí před koncem čtvrtého měsíce, protože od dřívějšího začátku se neočekávají zvláštní výhody. S příkrmy je však třeba začít nejpozději do konce šestého měsíce, kdy samotné mléko již plně nepokrývá všechny výživové potřeby staršího kojence.

Nové potraviny se zařazují jednotlivě s několikadenními rozestupy, aby bylo možné sledovat případné reakce. Jedno z běžných pořadí zahrnuje ovocné šťávy, ovocná pyré, zeleninu, mléčno-obilné kaše, maso a ryby.

U dětí, jejichž blízcí příbuzní mají alergická onemocnění, se volí opatrnější postup. V tomto pojetí se citrusové plody, ořechy, vejce, ryby, běžně prodávané kravské mléko a obiloviny obsahující lepek zavádějí později, s doporučením počkat do konce prvního roku.

Součástí příkrmů mohou být i průmyslově připravovaná kojenecká jídla. Vyrábějí se ze surovin kontrolovaného původu a kvalitní hotové příkrmy představují pro rodiče praktickou volbu.

Ovoce v jídelníčku miminka

Ovoce dodává energii, vitaminy, minerální látky, vodu a vlákninu, která přispívá ke správnému trávení.

Do příkrmů se zařazuje nejdříve po ukončeném pátém měsíci. Zpočátku lze k mléčné dávce nabídnout ovocnou šťávu, později ovocné pyré. Pokud dítě dobře přibývá na váze, začátek příkrmů se odkládá do ukončeného šestého měsíce. Při zpomalování hmotnostních přírůstků lze začít po pátém měsíci.

Protože nová potravina může vyvolat trávicí obtíže, například křeče v břiše nebo průjem, doporučuje se ovoce zpočátku nabízet dopoledne. U dětí z rodin se sklonem k alergiím je zvláštní opatrnost na místě u citrusových plodů: citronů, pomerančů, mandarinek a grapefruitů.

Zelenina jako součást příkrmů

Zelenina mívá méně kalorií než ovoce, je však cenným zdrojem vitaminů, minerálních látek, vody a vlákniny. Zvlášť se zdůrazňuje její přínos pro pravidelné vyprazdňování a správné trávení.

Zařazení zeleniny se plánuje po šestém měsíci života, nejlépe v době oběda. Začíná se malými porcemi, které se během následujících týdnů postupně zvětšují, až zeleninové jídlo nahradí jednu mléčnou dávku.

Obiloviny v prvním roce

Obiloviny jsou důležitým zdrojem sacharidů, rostlinných bílkovin a vitaminů skupiny B. Do příkrmů se zavádějí především pro svou energetickou hodnotu, zejména když samotné mléčné dávky již dítě dostatečně nezasytí.

Mezi pátým a šestým měsícem se počítá s bezlepkovými obilovinami, například rýží a kukuřicí. Obiloviny s lepkem, mezi něž patří pšenice, ječmen a žito, se zavádějí po šestém měsíci. V některých částech světa se uplatňuje i postup, který jejich zařazení odkládá do konce prvního roku.

Obilné kaše s ovocem nebo mlékem lze zpočátku nabízet ráno, mléčno-obilná kaše je zařazena také jako večerní jídlo.

Maso a ryby

Maso a ryby jsou zdrojem železa, živočišných bílkovin a vitaminů skupiny B. Doba jejich zařazení závisí na věku dítěte a konkrétní potravině.

Po šestém nebo sedmém měsíci lze nabídnout jemné bílé maso, například kuřecí, krůtí a králičí, a také maso z mladého telete. Ryby s bílým masem, jehněčí a kůzlečí maso se zavádějí po devátém měsíci. Tučné ryby jsou určeny k zařazení po prvních narozeninách.

Zavádění vajec

Vejce se začínají zavádět po devátém měsíci v podobě malého množství natvrdo uvařeného žloutku. Zpočátku se žloutek může přidávat do zeleninových jídel a jeho množství se postupně zvyšuje. Po jednom až dvou měsících může dítě dostávat žloutek jednou týdně.

Bílek se kvůli možnosti alergické reakce zavádí po prvních narozeninách.

Vitaminy a minerální látky v kojeneckém věku

První rok přináší rychlý růst a vývoj, a tím i trvalou potřebu vitaminů a minerálních látek. Zvláštní pozornost se věnuje vitaminům C a D, železu a fluoru. Podílejí se na vývoji kostí, krvetvorbě, přenosu kyslíku, fungování metabolismu a udržování zdravých zubů.

Vitamin D a vývoj kostí

Vitamin D se účastní metabolismu vápníku a správné mineralizace kostí. Jeho nedostatek může u dětí způsobit křivici, onemocnění rostoucích kostí vyvolané nedostatečnou mineralizací.

Vedle kostních změn mohou křivici provázet neklid, nespavost, podrážděnost, zvýšené pocení a snížené svalové napětí. Mezi časné kostní příznaky patří měknutí týlní části lebky, označované jako kraniotabes, hranatý tvar hlavy a ztluštění dlouhých kostí v blízkosti kloubů, které může budit dojem dvojitých kloubů. Později se mohou rozvinout deformity, například nohy do X nebo do O, a změny tvaru pánve související s křivicí.

Vzhledem k nedostatečnému zastoupení vitaminu D v kojenecké stravě uvádí suplementační režim každodenní podávání 400–600 mezinárodních jednotek vitaminu D3 od prvního měsíce do konce prvního roku. Ve druhém a třetím roce se stejným rozmezím dávky počítá v zimních měsících.

Vedle vitaminu D se zdůrazňuje dostatek vápníku z mléka a mléčných výrobků při příjmu přibližně 500 ml mléka denně a také přiměřené vystavení slunečnímu světlu.

Vitamin C

Vitamin C se podílí na řadě důležitých metabolických dějů. Účastní se metabolismu glukózy a železa, odbourávání cholesterolu a některých aminokyselin i tvorby krvinek.

Denní potřeba v kojeneckém věku se odhaduje na 25–50 mg. Mateřské mléko obsahuje přibližně 50 mg vitaminu C na litr, zatímco do průmyslově vyráběné kojenecké výživy se tento vitamin přidává při výrobě. Taková mléčná výživa pokrývá potřebu vitaminu C v prvních šesti měsících. Po zavedení vhodných příkrmů ho dítě může získávat i z dalších potravin.

U dětí živených běžným konzumním mlékem se počítá s doplněním vitaminu C farmaceutickým přípravkem v denní dávce 30 mg.

Železo a předcházení chudokrevnosti

Železo má zásadní úlohu v přenosu kyslíku a elektronů v organismu. Největší množství se nachází v hemoglobinu, barvivu červených krvinek, které umožňuje přenos kyslíku. Nedostatek železa může vést k anémii neboli chudokrevnosti.

Potřeba kojence do konce prvního roku se odhaduje přibližně na 10 mg železa denně. Pro předcházení nedostatku je zvlášť důležitá kvalitní strava. Zahrnuje kojení alespoň šest měsíců nebo používání kojeneckého mléka obohaceného železem, zavádění příkrmů mezi čtvrtým a šestým měsícem a potraviny obsahující železo a vitamin C. Zdrojem železa jsou například obiloviny, maso, ryby a vnitřnosti; citron, pomeranč a rajče patří mezi potraviny s vitaminem C.

U dětí kojených déle než šest měsíců se zmiňuje možnost dalšího příjmu železa nezávisle na příkrmech.

Kdy mohou být potřeba doplňky železa?

Preventivní podávání železa ve formě farmaceutického přípravku se zvažuje především u určitých skupin kojenců. Patří mezi ně předčasně narozené děti od druhého měsíce života, dvojčata, děti po krevní ztrátě a novorozenci s nízkou koncentrací hemoglobinu při narození. Zvýšenou pozornost potřebují také miminka, která rostou mimořádně rychle, mívají časté infekce nebo žijí v rodinách s nízkou socioekonomickou úrovní.

U předčasně narozených dětí se uvádí denní dávka 2–4 mg železa na kilogram tělesné hmotnosti, u ostatních uvedených skupin 1–2 mg/kg denně.

Fluor a zdraví zubů

Fluor má systémové i místní účinky související se zdravím zubů. Systémový účinek spočívá v jeho zabudovávání do zubní skloviny. Místní působení podporuje remineralizaci skloviny a může mít antibakteriální efekt. Nedostatečná dostupnost fluoru se spojuje s vyšším rizikem zubního kazu.

Pro ochranu mléčných i stálých zubů se popisuje kombinace systémového a místního působení fluoru.

Dosud není plně objasněno, zda užívání fluoru v těhotenství může předcházet zubnímu kazu u dítěte a do jaké míry.

Fluoridy v pitné vodě a režim doplňování

Při posuzování potřeby dalšího fluoru je důležitá jeho koncentrace v pitné vodě. Při koncentraci nižší než 0,3 mg/L se počítá s doplňováním fluoru.

Takové hodnoty byly zaznamenány téměř v celém Chorvatsku. V oblasti měst Kutina a Ivanić-Grad a v některých částech Vukovarsko-sremské župy byly naměřeny koncentrace mezi 0,3 a 0,6 mg/L. V oblastech s vyšší koncentrací se popisuje použití poloviční dávky oproti dávce určené pro vodu s méně než 0,3 mg/L fluoridů.

Režim systémového podávání zahrnuje následující množství fluoridu sodného:

  • Od šestého měsíce do konce druhého roku: 0,25 mg denně.
  • Od dovršených dvou let: dvě tablety denně, každá o síle 0,25 mg.
  • Ve věku čtyř až pěti let: tři takové tablety denně.
  • Od šestého roku: jedna tableta o síle 1 mg denně.

U kojených dětí se popisuje také možnost, že matka užívá jednu tabletu fluoru o síle 1 mg.

Vedle systémového příjmu zahrnuje místní ochrana zubů používání fluoridových zubních past a čištění zubů gelem s aminfluoridem jednou za sedm až čtrnáct dní. Zdůrazňuje se také pravidelné čištění zubů po každém jídle.

Pro plný systémový účinek se uvádí užívání tablet alespoň 200krát ročně. Místního účinku lze navíc dosáhnout rozpuštěním tablety v malém množství vody nebo jejím rozkousáním.

Mléčné dávky a příkrmy během prvního roku

Výživové potřeby se s růstem dítěte mění. Počet a velikost jídel i podíl mléka se postupně přizpůsobují věku a zavádění dalších potravin. Následující rozpis zachycuje počet denních jídel, přibližné množství mléka a druhy potravin zařazovaných během prvního roku.

Orientační rozpis krmení

VěkCelkový počet jídelMléčné dávkyDruh mléka
1 měsícPodle potřeby dítěte, přibližně 6–76–7 × 70–100 mlKojení nebo počáteční kojenecké mléko
2 měsíce66 × 100–130 mlKojení nebo počáteční kojenecké mléko
3 měsíce5–65–6 × 130–160 mlKojení nebo počáteční kojenecké mléko
4 měsíce55 × 160–200 mlKojení nebo počáteční kojenecké mléko
5 měsíců4–53 × 250 mlKojení nebo pokračovací mléko
6 měsíců4–52 × 250 mlKojení nebo pokračovací mléko
7–12 měsíců4–52 × 250 mlKojení nebo pokračovací mléko

Množství v tabulce popisuje rozpis mléčných dávek; kojené děti nadále dostávají mléko z prsu.

Zařazování dalších jídel

Pátý měsíc: Do jídelníčku přibývá ovocná šťáva nebo ovocné pyré, zelenina a rýže. Počítá se s jedním až dvěma příkrmy, včetně jídla o objemu přibližně 250 ml.

Šestý měsíc: Zařazují se ovocné šťávy, ovocná a ovocno-obilná pyré, zelenina, bezlepkové obiloviny a maso. Počítá se se dvěma až třemi příkrmy, s ovocným a zeleninovým jídlem o objemu přibližně 250 ml. Maso se nabízí dvakrát až třikrát týdně, do 20 g na porci.

Sedmý až dvanáctý měsíc: Pokračuje se se dvěma až třemi příkrmy a zavádějí se obiloviny s lepkem, maso, žloutek a ryby s bílým masem. Maso se plánuje dvakrát až třikrát týdně v množství 30–35 g a žloutek jednou týdně.

U kojenců, kteří dobře přibývají na váze, se začátek příkrmů posouvá přibližně o měsíc později.

Potraviny podle věku

Při postupném rozšiřování jídelníčku se zařazují různé druhy ovoce, zeleniny, obilovin, mléčných výrobků, masa, ryb a vajec.

Mléko, ovoce, obiloviny a zelenina

VěkMléko a mléčné výrobkyOvoceObilovinyZelenina
5–6 měsícůMateřské mléko nebo upravené kojenecké mlékoJablko, banán, hruškaRýžové a kukuřičné vločkyMrkev, kedluben, mangold, cuketa
7 měsícůMateřské mléko nebo upravené kojenecké mlékoMeruňka, broskev a dříve zavedené ovoceOvesné vločky, pšenice, ječmenBrambory, brokolice, špenát
8 měsícůMateřské mléko nebo upravené kojenecké mlékoDříve zavedené ovoceChléb, sucharyZelené fazolky, dýně, pasírovaný hrášek
9 měsícůMateřské mléko nebo upravené kojenecké mlékoDříve zavedené ovoce, citron, pomerančTěstovinyHlávková kapusta, pórek
10 měsícůMateřské mléko nebo upravené kojenecké mléko, sýr z kravského mléka, jogurt, másloSměs ovoceDříve zavedené obilovinyDříve zavedená zelenina
11 měsícůDříve zavedené potravinyDříve zavedené ovoceDříve zavedené obilovinyČočka, zelí
12 měsícůDříve zavedené potravinyVodní meloun, bobulové ovoceSměsi obilovinFazole

Tuky, maso, ryby, vejce a sladká jídla

VěkTuky a kořeníMaso, ryby a vejceSladká jídla a další potraviny
5–6 měsíců—Bílé kuřecí a krůtí maso určené k zařazení po sedmém měsíci—
7 měsícůOlivový olejTelecí, králičíSušenky petit beurre, kukuřičné vločky
8 měsíců—Jehněčí, ryby s bílým masem—
9 měsíců—Žloutek—
10 měsíců—Mladé hovězí, hovězíPudink
11 měsíců—Pokračování s dříve zavedenými potravinami—
12 měsícůMalé množství koření, česnekLisovaná šunka, bílek—

Vejce, ryby, citrusové plody, ořechy, arašídy a výrobky s arašídy, například některé pochutiny, se uvádějí mezi potravinami s vyšším alergenním potenciálem. V tomto rozpisu se jejich zavedení odkládá do konce prvního roku.

Výživa kojenců se zvláštními potřebami

Některé děti potřebují při výběru jídla větší opatrnost kvůli alergiím, poruchám trávení nebo jiným zdravotním obtížím. K důležitým tématům patří potravinové alergie, celiakie, ublinkávání, zvracení a gastroezofageální reflux.

Potravinové alergie v kojeneckém věku

Alergických onemocnění přibývá. Ve vysoce rozvinutých zemích se odhaduje, že postihují přibližně 5–8 % dětí. Potravinové alergie jsou méně časté než alergická onemocnění jako celek. V raném dětství však mají zvláštní význam, protože imunitní i další ochranné mechanismy trávicího ústrojí jsou dosud nezralé. Přecitlivělost na mléko byla zaznamenána přibližně u 3 % dětí.

Ne každá nepříjemná reakce na jídlo je ale alergická. Alergie tvoří jen část nežádoucích reakcí; řada dalších obtíží vzniká neimunitními mechanismy, které mohou být toxické i netoxické. Stanovení diagnózy může být náročné. Při podezření na konkrétní potravinu má její vynechání důležitou úlohu v odpovídajícím postupu vyšetření a léčby.

Nejčastější potravinové alergeny

Mezi potraviny, které u dětí často vyvolávají alergické reakce, patří:

  • Bílkoviny kravského mléka.
  • Vejce.
  • Sója.
  • Ryby.
  • Ořechy.

Kravské mléko má zvláštní význam, protože mu mohou být někteří kojenci vystaveni už bezprostředně po narození.

Skryté alergeny v potravinách

V hotových potravinách není vždy snadné alergeny rozpoznat. Malá množství některých složek se mohou vyskytovat i ve výrobcích, kde je rodiče nečekají. Příkladem je kravské mléko v klobásách, arašídový olej ve směsích rostlinných olejů a lecitin používaný jako emulgátor.

U dětí s potvrzenou alergií je proto obzvlášť důležité pečlivě číst složení na obalech. Přednost mají jednoduchá jídla ze známých surovin, zejména při domácí přípravě, kdy rodiče mohou mít složení pod kontrolou.

Zkřížené alergické reakce

Podobnost některých alergenů může vést k reakcím na více různých potravin nebo látek z okolního prostředí. U dětí alergických na bílkoviny kravského mléka byla zaznamenána také souvislost s alergií na sóju. V některých studiích se tyto reakce vyskytovaly až ve 40 % případů.

Zkřížené alergie mohou propojovat také potravinové alergeny s alergeny vdechovanými. Jako příklady se uvádějí souvislosti mezi jablkem a pylem břízy nebo mezi mořskými korýši a alergeny domácího prachu.

Jak poznat potravinovou alergii?

Alergická reakce může zasáhnout různé orgánové soustavy. Změny se nejčastěji objevují na kůži, sliznici úst, v trávicím ústrojí nebo v dýchacích cestách.

Kožní reakce mohou zahrnovat atopickou dermatitidu a urtikarii neboli kopřivku. V ústech se může objevit svědění nebo otok sliznice. Trávicí obtíže zahrnují křeče, zvracení a průjem. Dýchací potíže se mohou projevovat kašlem a ztíženým dýcháním.

V nejtěžších případech může nastat systémová alergická reakce neboli anafylaktický šok, který bezprostředně ohrožuje život.

Podoba a intenzita alergických reakcí závisejí také na věku dítěte. U kojenců bývají nejčastěji postiženy kůže a trávicí ústrojí.

Pozorování rodičů je důležité pro odhalení možného alergenu. Údaje o nově zařazených potravinách a následných reakcích mohou pediatrovi pomoci při posouzení. Proto se doporučuje zavádět potraviny postupně, nejvýše dvě nové za týden.

Výživa při alergii na kravské mléko

Potvrzená alergie na bílkoviny kravského mléka vyžaduje zvláštní přístup k výživě. Počítá se s výlučným kojením během prvních šesti měsíců a s vynecháním mléka a mléčných výrobků ve stravě matky.

Pokud kojení není možné, používají se speciální mléčné přípravky, v nichž byly technologickým zpracováním omezeny alergenní vlastnosti bílkovin. Mezi složkami těchto výrobků se uvádějí hydrolyzáty bílkovin, sóji a kolagenu.

Dítěti alergickému na kravské mléko se nepodává ani mléko kozí nebo ovčí. Tyto druhy mléka také nejsou určeny k běžné výživě kojenců před prvními narozeninami.

Po šestém měsíci se příkrmy zavádějí postupně, s vynecháním kravského mléka, vajec, arašídů a výrobků, jako jsou arašídové křupky, a také vepřového masa a medu.

U mnoha dětí potravinové alergie časem slábnou nebo vymizí. U alergie na mléko a vejce se uvádí ústup do tří let u více než tří čtvrtin postižených dětí. O opětovném podání potraviny, která reakce vyvolávala, rozhoduje dětský alergolog.

Předcházení alergickým onemocněním

V prevenci alergických reakcí má význam nevystavovat dítě tabákovému kouři, kojit co nejdéle a příkrmy zavádět postupně po čtvrtém měsíci.

U dětí s alergickými onemocněními v blízké rodině může být riziko vzniku alergie podstatně vyšší; podle některých odhadů dosahuje až 70 %. Pro tuto skupinu se počítá s opatrnějším postupem:

  • Výlučné kojení v prvních šesti měsících.
  • Postupné zavádění příkrmů po šestém měsíci.
  • Vynechání vajec, ryb, arašídů, vepřového masa a medu do konce prvního roku.
  • Vynechání alergenních potravin v jídelníčku kojící matky.
  • Nekouřit v blízkosti dítěte.
  • Co nejvíce omezovat množství domácího prachu.

Celiakie a bezlepková strava

Celiakie, označovaná také jako glutenová enteropatie, je chronické onemocnění trávicího ústrojí, které postihuje děti i dospělé. Souvisí s trvalou reakcí organismu na lepek a jeho složky, mezi nimiž se zdůrazňuje gliadin.

Lepek obsahují některé obiloviny, především pšenice, ječmen a žito. Rýže, kukuřice a pohanka lepek neobsahují.

Příznaky celiakie u malých dětí

Příznaky začínají být často patrné mezi devátým a dvacátým čtvrtým měsícem života. Mohou zahrnovat trávicí obtíže, zejména objemné, zapáchající stolice a průjem. Dítě může hůře přibývat na váze a být podrážděné; může se u něj také rozvinout výraznější anémie.

Diagnózu stanovuje dětský gastroenterolog po příslušných vyšetřeních. Základem úspěšné léčby je přísná bezlepková strava, která může umožnit odpovídající další růst a vývoj.

Zavádění obilovin s lepkem ve velmi raném věku se spojuje s vyšším rizikem závažnějších klinických forem onemocnění. Proto se v rozpisu příkrmů počítá s jejich zařazením po šestém měsíci, u dětí se sklonem k alergiím ještě později.

Trávicí obtíže v prvním roce

První rok je obdobím nejrychlejšího růstu a vývoje v raném dětství. Zdravý kojenec během prvních šesti měsíců obvykle zdvojnásobí porodní hmotnost a do konce prvního roku ji může ztrojnásobit.

Trávicí obtíže bývají častým důvodem rodičovských obav i návštěv pediatra. K nejběžnějším potížím patří návrat malého množství potravy neboli ublinkávání, zvracení a zácpa.

Ublinkávání a zvracení nejsou totéž

Ublinkávání neboli regurgitace znamená návrat malého množství spolknuté potravy během krmení nebo bezprostředně po něm. V kojeneckém věku je časté a zpravidla během prvního roku postupně ustupuje.

Zvracení představuje výraznější vyprázdnění žaludku a obvykle se objevuje s určitým odstupem od krmení. Jednou z častých příčin návratu žaludečního obsahu je gastroezofageální reflux.

Gastroezofageální reflux u miminek

Gastroezofageální reflux je návrat obsahu žaludku do jícnu. Vyskytuje se přibližně u 20–40 % kojenců a může začít mezi druhým a šestým týdnem života. Příčin může být více, důležitou úlohu však má nezralost mechanismu, který za běžných okolností brání zpětnému toku žaludečního obsahu.

Pokud dítě dobře prospívá a přiměřeně přibývá na váze, bývá tento jev považován za přechodný. Jestliže však návrat potravy vede k zastavení hmotnostních přírůstků nebo jiným zdravotním obtížím, může stav nabýt charakteru refluxní choroby.

Možné komplikace refluxní choroby

Častý návrat kyselého žaludečního obsahu může vyvolat zánět sliznice jícnu. V závažnějších případech se mohou rozvinout chudokrevnost a zvracení s příměsí krve.

Další komplikace mohou vzniknout, pokud se žaludeční obsah dostane do dýchacích cest a pronikne do průdušnice. Patří k nim zánět hlasivek, aspirační zápal plic a opakované záněty průdušek.

Možnosti léčby refluxu

Při léčbě refluxních obtíží se rozlišují výživová opatření, úpravy polohy těla, podávání léků a ve velmi vzácných případech operace. Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, ESPGHAN, se těmito přístupy zabývala ve svých odborných doporučeních.

Výživová opatření. U dětí krmených kojeneckým mlékem lze použít speciální antirefluxní přípravky, označované jako AR mléka, které mají omezit návrat mléka do jícnu. Popisuje se také zahušťování obvyklého kojeneckého mléka přidáním 2–5 % rýžového slizu. U výlučně kojených dětí tento způsob úpravy mléčné výživy použít nelze.

Polohová opatření. Mezi popisované postupy patří zvýšení hlavové části lůžka přibližně o 30 %, držení dítěte ve svislé poloze s hlavou opřenou o matčino rameno alespoň půl hodiny po krmení a ukládání na pravý bok se zvýšenou hlavovou částí.

Léky. Podávají se zřídka, obvykle po odborném posouzení a nemocničním vyšetření dětským gastroenterologem.

Operace. U dětí se k ní přistupuje zcela výjimečně.

Další možné příčiny zvracení

Zvracení u dětí nemusí vždy souviset s gastroezofageálním refluxem. Mezi další možné příčiny patří přecitlivělost na bílkoviny kravského mléka, vrozené vady trávicího ústrojí, metabolická onemocnění, infekce a některé choroby centrálního nervového systému. Vzhledem k širokému okruhu možných příčin je při zvracení dítěte potřeba poradit se s pediatrem.

Malá kuchařka pro miminko

Příprava kaší a dalších jednoduchých jídel umožňuje kombinovat potraviny různého původu a výživového složení.

Recepty zahrnují ovoce, zeleninu, obiloviny, mléko, maso, ryby a vejce, s množstvím a úpravou přizpůsobenými jednotlivým fázím zavádění příkrmů.

Ovocná kaše s rýžovými nebo kukuřičnými vločkami

Suroviny:

  • 100 ml vody
  • 5 g cukru, přibližně jedna čajová lžička
  • 15–20 g rýžových nebo kukuřičných vloček
  • 50–80 g čerstvého ovoce, například jablka, banánu, meruňky nebo broskve

Postup

Vodu s cukrem přiveďte k varu a teplou tekutinou zalijte vločky. Míchejte, dokud nevznikne hladká směs bez hrudek.

Do ještě teplé kaše přidejte omyté a očištěné ovoce, které jste předem nastrouhali, propasírovali nebo nadrobno nakrájeli.

Toto jídlo je určeno pro období po ukončeném čtvrtém měsíci jako náhrada jedné mléčné dávky.

Po šestém měsíci lze rýžové nebo kukuřičné vločky nahradit sušenkami.

Mléčná krupicová kaše

Suroviny:

  • 200 ml mléka
  • 15 g pšeničné nebo kukuřičné krupice, přibližně tři čajové lžičky
  • 15 g cukru

Postup

Mléko s cukrem přiveďte k varu a za stálého míchání postupně přisypávejte krupici.

Vařte přibližně 10–15 minut, dokud kaše nezíská požadovanou hustotu.

Pokud se při vaření odpaří příliš mnoho tekutiny, můžete přidat odpovídající množství vody.

Jídlo je určeno pro období po ukončeném šestém měsíci.

Mléčno-obilná kaše

Suroviny:

  • 220 ml mléka
  • 10 g cukru
  • 30 g kukuřičných nebo rýžových vloček, přibližně sedm až osm polévkových lžic

Postup

Mléko s cukrem vařte přibližně tři minuty a poté jím zalijte vločky.

Míchejte, dokud se všechny hrudky nerozpustí a kaše nebude hladká.

Jídlo je určeno pro období po ukončeném čtvrtém měsíci.

Používá se mléko, které dítě běžně dostává: odstříkané mateřské mléko, počáteční kojenecké mléko do čtvrtého měsíce nebo pokračovací mléko po tomto věku.

Po šestém měsíci lze rýžové nebo kukuřičné vločky nahradit přibližně 20 g mletých či rozdrcených sušenek.

Zeleninové pyré

Suroviny:

  • 50–80 g zeleniny, například mrkve, mangoldu, špenátu, kedlubnu nebo květáku
  • 150 ml vody
  • 5 g másla
  • 100 ml mléka, které dítě běžně pije

Postup

Zeleninu očistěte, důkladně omyjte a uvařte ve vodě zcela doměkka.

Poté ji propasírujte nebo rozmixujte na hladké pyré.

Přidejte velmi malé množství soli a jednu čajovou lžičku másla. Hustotu upravte vodou z vaření zeleniny nebo mlékem.

Do pyré lze přidat také uvařenou kukuřičnou či pšeničnou krupici a rýžové vločky.

Zeleninovo-obilné pyré s mlékem je určeno pro období po ukončeném šestém měsíci.

Zeleninové pyré s masem, rybou nebo vejcem

Suroviny:

  • 80–100 g zeleniny: mrkev, mangold, špenát, rajče, kedluben, pórek, růžičková kapusta, zelí, cuketa, fazole nebo hrášek
  • 200–250 ml vody
  • 5 g másla, přibližně jedna čajová lžička
  • 10 g pšeničné nebo kukuřičné krupice či drobných těstovin
  • 20–30 g masa nebo ryby: kuřecí, krůtí, jehněčí, telecí, játra nebo ryba s bílým masem

Fazole a hrášek se v pasírované podobě zařazují od desátého měsíce života.

Postup

Očištěnou a omytou zeleninu vařte společně s masem v mírně osolené vodě, dokud vše zcela nezměkne.

Zeleninu následně propasírujte nebo rozmixujte a maso zvlášť najemno nasekejte.

Do tekutiny z vaření přidejte krupici nebo velmi drobné těstoviny. Po jejich uvaření vmíchejte rozmělněnou zeleninu a směs ještě jednou krátce přiveďte k varu.

Nakonec přidejte nadrobno nasekané maso, rybu nebo vejce.

Místo krupice a těstovin lze použít brambory, kukuřičnou krupici nebo rýži.

Maso lze vedle jater nahradit i natvrdo uvařeným žloutkem rozmačkaným vidličkou.

Ovocné pyré s obilnými vločkami

Suroviny:

  • 50 ml převařené vody
  • 20 g rýžových vloček, přibližně čtyři polévkové lžíce
  • 100–120 g omytého a očištěného ovoce
  • Podle chuti 100 ml mléka, které dítě běžně pije

Postup

Rýžové vločky zalijte převařenou vodou a směs propracujte vidličkou.

Nechte ji krátce zchladnout a přidejte připravené, nadrobno nakrájené ovoce.

Promíchejte nebo rozmixujte do požadované hustoty.

Do pyré lze přidat také mléko, které už je součástí jídelníčku dítěte.

Po sedmém měsíci lze rýžové nebo kukuřičné vločky nahradit dvěma až třemi sušenkami petit beurre. Je přitom třeba počítat s tím, že tyto sušenky obsahují mléko.

Po devátém měsíci lze mléko v pyré nahradit jogurtem nebo sýrem.

Zelenina s obilovinami a olivovým olejem

Suroviny:

  • Zelenina podle výběru
  • Rýže nebo kukuřičná krupice
  • Voda
  • Jedna čajová lžička olivového oleje

Postup

Zeleninu očistěte, omyjte a vložte do hrnce. Zalijte vroucí vodou tak, aby byla ponořená.

Když je napůl uvařená, přidejte propláchnutou rýži nebo kukuřičnou krupici a jednu čajovou lžičku olivového oleje.

Pokračujte ve vaření přibližně deset minut.

Až suroviny zcela změknou, slijte je a rozmixujte nebo propasírujte. Podle potřeby přidávejte vodu z vaření zeleniny, dokud nezískáte požadovanou hustotu.

Po sedmém měsíci lze jídlo obohatit dvěma až třemi polévkovými lžícemi uvařeného a najemno nasekaného masa.

Od stejného věku lze zeleninu místo čisté vody vařit také v přecezeném masovém vývaru.

Jaké mléko používat do kaší?

Při přípravě mléčných a mléčno-obilných jídel se používá mléko, které miminko již dostává.

Může jít o odstříkané mateřské mléko, počáteční kojenecké mléko určené do ukončeného čtvrtého měsíce nebo pokračovací mléčný přípravek pro pozdější věk.

Mléko, na které je dítě zvyklé, tak zůstává součástí jeho jídel i při postupném rozšiřování jídelníčku.

Zpět do Centra pro rodiče